Přehled prací okolo pilířů Karlova mostu

Prosinec 2003 byl dobou zahájení průzkumných prací. Cílem bylo zmapovat stav základů pilířů s ohledem na nedávnou povodeň i na jejich stáří. Vzhledem k nedostatku dokumentace (která nám ovšem byla předložena po skončení první fáze průzkumu ing. Zemánkem z TSK) bylo zadání poměrně neurčité. Průzkumem se nám podařilo zmapovat způsob založení jednotlivých pilířů i poslední opravy, které základy pilířů prodělaly. Vzhledem k nálezům jsme pilíře rozdělili do tří skupin.

První skupina pilířů (č. 2, 8 a 9) byla pravděpodobně opravována ve starší historii (před více než 200 lety) nebo možná nikdy. Takový předpoklad se při prvním průzkumu týkal zejména pilíře č. 9. Protože však byly základy pilíře č. 9 pod velkou vrstvou těžkého kamenného záhozu, nebylo možné provádět konkrétní zjištění. U pilíře č. 8 jsme při prvním ohledání popsali opravu špuntovnicemi z měkkého dřeva za kterou jsme popsali kaverny ve zhruba 30% obvodu pilíře. Existovala reálná obava, že kaverny zasahují až pod půdorys pilíře a mohou vážně ohrozit jeho stabilitu. U pilíře č. 2 (pilíř je pokračováním zdi za Karlovými lázněmi) byla zjištění obdobná, jako u pilíře č. 9 (byla nalezena stejná podlaha z dubových fošen okolo základu). Jen namísto kamenného záhozu je základ pilíře obklopen vrstvou bahna. Řeka zde totiž téměř neproudí a její koryto je zanesené.

Druhou skupinu vytvořily pilíře č. 3, 4 a 7. Zjistili jsme totiž, že okolo základů těchto pilířů byla vytvořena ochranná obálka (pravděpodobně po katastrofální povodni v roce 1892) ze sedmi kusů kesonů, ručně zahloubených do dna řeky a vyplněných betonem. Podrobně je postup této opravy popsán v následně vzniklé zprávě a i dnes nás naplňuje obdivem nad umem předků. Oprava, která byla provedena následně od podzimu 2004 do jara 2005 je jistou analogií tohoto postupu.

Třetí skupinou jsou pilíře č.5 a 6. K těmto pilířům se zachovalo nejvíce dobových dokumentů, protože byly katastrofální povodní pobořeny a musely být znovu vybudovány. Zde byl použit ve své době nejmodernější postup – zahloubení přetlakových kesonů pod úroveň dna řeky. Předpokládá se, že to bylo až na nosné podloží do hloubky 9 metrů. Základ každého pilíře tvoří dva kesony, spojené v úrovni hladiny. Toto řešení vychází z výhodnějšího geometrického tvaru kesonu. Tak, jak byl keson zahlubován, byl zároveň nad hladinou vyzdíván pilíř nad kesonem žulovými kvádry. Po jeho zahloubení do správné hloubky byl vyplněn betonem. Vzniklé pilíře jsou na první pohled odlišné. Do úrovně cca 1 metr nad běžnou hladinu jsou ze žulových bloků (ostatní pilíře byly zděny z bloků pískovcových) Tyto pilíře byly postaveny o jeden metr užší, než ostatní. Výše nad hladinou byly pilíře i oblouky rekonstruovány z původního materiálu. Nálezy na dně v okolí těchto pilířů doplňují historické záznamy.

Souběžně se zahájením průzkumu základů pilířů probíhal průzkum ledolamů jako příprava na jejich rekonstrukci.

Po vyhodnocení prvních výsledků průzkumu bylo rozhodnuto zadavatelem zahájit další etapu (únor 2004). Ta byla zaměřena na základy pilíře č.8 a 9 s ohledem na prvotní informace o jejich špatném stavu. Během průzkumu byl v několika krocích nedestruktivními prostředky odhalen původní základ pilíře č. 8, zakreslen a popsán. Nález byl porovnán s kusými historickými záznamy i předpoklady, uvedenými v odborné literatuře. Poprvé v novodobé historii bylo možno přesně popsat stav a způsob založení. Stav základu rozptýlil obavy o současný statický stav pilíře. Během prací na odkrývání základu byl proveden historický objev – nález sochy anděla ze sousoší sv. Václava. Socha ležela na dně Vltavy 220 let a v odborných kruzích způsobila menší poprask, protože vyvolala rozpory ohledně svého zařazení. Průzkumem základu pilíře č. 8 byla stanovena též forma jakési „dočasné“ opravy či zpevnění základů, pravděpodobně provedená při rekonstrukci mostu v období 1892 – 1904. Průzkum prokázal nutnost další ochrany a zpevnění základu tohoto pilíře. Společně byl proveden hlubší průzkum základů pilíře 9. Zde byla však částečně odkryta jen další ochranná obálka základu (a to jen na některých místech), zřejmě provedená dříve než u sousedního pilíře 8. Přes tuto obálku se nebylo možno povolenými („nedestruktivními“) prostředky dostat. Stav byl zakreslen a popsán jako „pravděpodobný základ“. Ovšem skutečný základ musel ještě počkat na své objevení. Ze všech odkrytých a popsaných materiálů byly odebrány vzorky za účelem analýz na odborných pracovištích. Socha anděla byla za velkého zájmu veřejnosti vyzvednuta.

Další etapa prací spočívala v rekonstrukci ledolamů. Během demontáže zbytků původních ledolamů (stáří cca 40 let) bylo provedeno několik zajímavých objevů – například byla nalezena část podstavce zřejmě původní sochy z výzdoby mostu. Jistým překvapením bylo množství zaberaněných pilot v půdorysu ledolamu (v jednom případě jich bylo až 100). Při jejich vytahování a čištění dna jsme si ověřili, že s tehdejší technikou je prostě nebylo možné vytáhnout.

Od podzimu 2004 byla zahájena stavba „Definitivní stabilizace základů pilířů č. 8 a 9“ spočívající ve vytvoření suché jímky okolo základu pilířů, vybrání nezpevněného materiálu a zpevnění dna pod pilířem a v jeho těsném okolí. Součástí stavby byla též rekonstrukce zdiva pilíře, nacházejícího se běžně pod hladinou. Na závěr byl vytvořen betonový límec nad základem. Stěny ochranné obálky základu jsou tvořeny ocelovými štětovnicemi, zaberaněnými nebo uchycenými mikropilotami až do hloubky pevného skalního podkladu. Projekt nepředpokládal zásadní objevy v základu pilíře č.8 díky předchozímu přesnému zmapování a průzkumu. Spolupráce potápěčů při stavbě spočívala v přípravě dna pro beranění štětovnic, vrtání mikropilot a výstavbě jímky. Naproti tomu u pilíře č. 9 byly předpokládány zásadní objevy. Díky nasazení těžké techniky došlo k odtěžení vnější ochranné obálky základu a byla objevena vnitřní ochranná obálka zřejmě staršího data. Během přípravy dna pro umístění stětovnic byl zjištěn otvor v této obálce, který zjevně zasahoval pod půdorys pilíře. Po prvním průzkumu bylo jasné, že se jedná o kavernu pod základem pilíře. Dalším překvapením bylo zjištění, že základ pilíře č.9 má naprosto odlišnou stavební konstrukci než pilíř č. 8. Po zastavení stavby bylo rozhodnuto řádně prozkoumat zjištěnou kavernu. Po vybourání překvapivě kvalitního zdiva ochranné obálky, odtěžení naplaveného materiálu a odstranění kamenů byla zdokumentována konstrukce základu i materiál pod základem pilíře. Po dohodě s památkáři byl vyzvednut jeden ze základových kamenů, tzv. „mlýnský kámen“. Kaverna byla následně zainjektována , volný prostor byl zabetonován a oprava pokračovala dle projektu. V průběhu prací byla odkryta podobná sonda na jiném místě základu pilíře (a již na suchu – v jímce), která potvrdila způsob založení pilíře. Dále již byla oprava základu dokončena dle projektu odřezáním štětovnic nad úrovní betonového límce.

fotky ze dna v plném rozlišení: